Antonín Kachlík (Czech Republic)

Režisér, scenárista a filmový pedagog Antonín Kachlík se narodil v roce 1923 v Kladně. Už během studia na gymnasiu coby levicový intelektuál vstoupil do KSČ. Po maturitě byl za druhé světové války totálně nasazen v nacistickém Německu, ale v roce 1943 se mu podařilo utéct, skrýval se a pracoval pro odboj. Po válce krátce pracoval na ministerstvu informací, zároveň v letech 1945–1946 studoval na Vysoké škole politologické, odkud v šestačtyřicátém přešel na nově založenou FAMU. Vystudoval obor režie a v letech 1950 – 1956 působil jako režisér a dramaturg v Divadle pracujících v Gottwaldově (Zlíně). V šestapadesátém přešel do Prahy na Barrandov k Československému státnímu filmu, kde zpočátku pracoval jako asistent režie a pomocný režisér. V letech 1960–1987 byl již zaměstnán jako samostatný režisér, přičemž v období 1972–1992 vyučoval na FAMU.

Kachlík režijně debutoval v roce 1961 dramatem Červnové dny, příběhem hornického učně a venkovské dívky. Vcelku známa je vojenská komedie Bylo nás deset (1963) o tom, jak si nováčci – aby se nezbláznili – během základní vojenské služby založí hudebně divadelní soubor. Poté přišlo psychologické drama Třiatřicet stříbrných křepelek (1964) s Alenou Vránovou, která v hlavní roli zaměstnané matky dvou dětí, jíž krachuje manželství, v jednom dni bilancuje svůj život – za film dostal režisér stranickou důtku za šíření deziluze. Na konci šedesátých let vznikl Kachlíkův jednoznačně nejlepší film, smutná komedie Já, truchlivý bůh (1969) na námět povídky Milana Kundery.

V normalizovaných sedmdesátkách Kachlík – až na výjimky – pracoval přesně v tom ideovém duchu, jaký se od komunistického režiséra očekával. Době poplatné ódy na Gottwalda (sice točit nechtěl, ale nakonec natočil), bolševické odpovědi na „všechny dobré rodáky“ o „pravdivém ztvárnění“ kolektivizace, či řešení problémů v socialistické výrobě – tyto snímky navzdory neobyčejné statečnosti divákově prakticky nelze dokoukat do konce.

Vzhledem ke své angažovanosti a členství v KSČ byl Kachlík spolustraníky náležitě oceňován. Získal vyznamenání Za vynikající práci, Řád práce, byl laureátem státní ceny Klementa Gottwalda, v roce 1976 byl jmenován zasloužilým umělcem. Byl také předsedou Svazu bojovníků za svobodu a členem Svazu totálně nasazených.

S manželkou Květoslavou, rozenou Houdlovou, má jednu dceru.

Filmography

  • O zatoulané princezně
    1987
  • Kouzelníkův návrat
    1984
  • Kouzelné dobrodružství
    1982
  • Požáry a spáleniště
    1980
  • Na koho to slovo padne...
    1979
  • Radost až do rána
    1978
  • O moravské zemi
    1977
  • Náš dědek Josef
    1976
  • Dvacátý devátý
    1974
  • Jezdec formule risk
    1973
  • Zločin v Modré hvězdě
    1973
  • My, ztracený holky
    1972
  • Princ Bajaja
    1971
  • Já, truchlivý Bůh
    1969
  • Smrt za oponou
    1966
  • Třiatřicet stříbrných křepelek
    1964
  • Pršelo jim štěstí
    1963
  • Bylo nás deset
    1963
  • Červnové dny
    1961

DAFilms.com is powered by Doc Alliance, a creative partnership of 7 key European documentary film festivals. Our aim is to advance the documentary genre, support its diversity and promote quality creative documentary films.

Doc Alliance Members

Join to get regular updates on our film program:

By sending the registration for the Newsletter, I consent to receiving commercial communications through electronic means and to related personal data processing required for the purposes of sending the Newsletter of Doc-Air, z.s. I confirm having read the Principles of Personal Data Processing, understanding the text and consenting to the same, while I acknowledge the rights specified herein, including, without limitation, the right to submit objections against direct marketing techniques.